Olargues

Olargues
	; Znak
Poloha
Souřadnice	43°33′23″ s. š., 2°54′53″ v. d.
Nadmořská výška	148 m n. m.
Stát	Francie
Region	Okcitánie
Departement	Hérault
Arrondissement	Béziers
Kanton	Saint-Pons-de-Thomières
	Olargues
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	18,60 km²
Počet obyvatel	488 (2023)
Hustota zalidnění	26,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.olargues.org
E-mail	mairie.olargues@wanadoo.fr
PSČ	34390
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olargues je francouzská obec nacházející v departementu Hérault v regionu Okcitánie . Olargues je členem sdružení Nejkrásnější vesnice Francie. Vesnice tvoří zastávku na poutní cestě Via Tolosana do Santiaga de Compostela.

Poloha

Obec se nachází na severozápadně departementu Hérault, přibližně 35 km vzdušnou čarou od Béziers. Rozkládá se na břehu řeky Jaur, 6 km proti proudu od soutoku s řekou Orb, v úzkém údolí jižně od pohoří Espinouse.

Saint-Vincent-d'Olargues	Saint-Julien	Mons
Saint-Étienne-d'Albagnan		Vieussan
	Olargues

	Berlou	Roquebrun

Dějiny

Hrad byl postaven ve 12. století. Městské opevnění bylo postaveno ve 13. století. Město bylo obléháno během albigenské křížové výpravy během vojenských operací vedených Simonem de Montfort. Z tohoto období se dochovala pouze čtvercová věž, nyní zvonice kostela svatého Vavřince, a Ďáblův most přes řeku Jaur spolu s ulicemi vedoucími k citadele. Archeologické vykopávky odhalily pozůstatky starého kostela a stopy po osídlení bývalého feudálního hradu.

V roce 1629, po náboženských válkách a organizovaném drancování, byla citadela na příkaz kardinála Richelieua zbořena. Vojska Ludvíka XIII. vtrhla do neklidné oblasti Languedoc, aby pevnosti obléhala.

Kostel svatého Vavřince byl postaven v 17. století. Z městského opevnění se dochovaly části hradeb a brány Porte Neuve a Porte Gaubert.

Během Francouzské revoluce obyvatelé obce v říjnu 1793 založili revoluční společnost s názvem Lidová společnost horských sansculotů (Société populaire des sans-culottes montagnards).

V 18. a 19. století se Olargues rozrostlo ve velké a dynamické tržní město a etablovalo se jako hospodářské centrum údolí Jaur, zejména díky svým trhům. Zemědělství bylo významným zdrojem příjmů. Rozšířené bylo pěstování kaštanů, vinařství, pěstování oliv a třešní. Významným přínosem byla železniční trat Mazamet - Bédarieux otevřená dne 10. listopadu 1889. Trať se pro osobní dopravu přestala využívat v roce 1972 a pro nákladní dopravu roku 1987. Byla přeměněna na cyklostezku z Mazamet do Villemagne-l'Argentière poblíž Bédarieux.

V roce 1990 sloužily ulice staré vesnice jako místa natáčení filmu Bertranda Bliera Děkuji, živote.

Pamětihodnosti

Skalní rytiny známé jako Peiro escrito. Celá sbírka skalních rytin je od roku 1965 chráněná jako historická pamáka
Zvonice z 15. století, původní donjon zanikého hradu, součást kostela svatého Vavřince, od roku 1944 zapsána na seznamu historických památek
Ďáblův most z 12. století, od roku 1916 historická památka
Kostel Saint-Laurent, postavený v 17. století
kaple Saint-Roch
kaple Saint-Étienne
kaple Notre-Dame
kaple Saint-Martin
Musée d'arts et traditions populaires (Muzeum lidového umění a tradic) v bývalém měšťanském domě
železniční most využívaný jako cyklostezka
památník Jeana-Moulina
radnice

Galerie

Zvonice kostela Saint-Laurent
Kaple Saint-Roch
Kaple Saint-Martin
Pont du Diable
Radnice
Ulice

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olargues na francouzské Wikipedii.

↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Olargues na Wikimedia Commons
Oficiální stránky obce

[72bd649cff6312781343b6d77df48cd08779d709-1] répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].

[ad8822ead8613a5f1b5d35f35b7136ef5d959167-2] Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.

[1]

[2]