Přeskočit na obsah

Kolomyja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolomyja
Коломия
Kolomyjská radnice
Kolomyjská radnice
Kolomyja – znak
Znak
Kolomyja – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška300 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastIvanofrankivská
RajónKolomyjský
Kolomyja
Kolomyja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41 km²
Počet obyvatel60 821 (2022)
Hustota zalidnění1482 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci
Náboženské složenípřevážně Ukrajinská řeckokatolická církev
Správa
StarostaBogdan Stanislavskyj
Vznik13. století
Oficiální webwww.ko.if.ua
Telefonní předvolba+380 3433
PSČ77212
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolomyja (ukrajinsky Коломия, polsky Kołomyja, rusky Коломыя, německy Kolomea, rumunsky Colomeea, česky také Kolomej) je město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2022 zde žilo přes 60 000 obyvatel.[1]

Kolomyjská městská územní hromada

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je centrum Kolomyjské městské územní hromady, která má 75 927 obyvatel[2] a do které patří město Kolomyja a tyto vesnice:

Název Ukrajinsky Rumunsky Polsky
Hrušiv Грушів Hrușiv Hruszów
Ivanivci Іванівці Ivanivți Iwanowce
Kornyč Корнич Kornîci Kornicz
Korolivka Королівка Coroliovca Korolówka
Kubajivka Кубаївка Kubaiivka Kubajówka
Rakivčyk Раківчик Rakivciîk Rakowczyk
Sadžavka Саджавка Sadjavka Sadzawka
Šeparivci Шепарівці Șeparivți Szeparówce
Tovmačyk Товмачик Tovmaciîk Tłumaczyk
Voskresinci Воскресінці Voskresînți Oskrzesińce

Dějiny a kultura

[editovat | editovat zdroj]

Archeologicky zdokumentované osídlení ze 6. až 8. století svědčí o slovanské kultuře, jejíž příslušníci patřili k zapadnímu území státního útvaru Kyjevské Rusi, ustavené v 11. století. Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem, po němž bylo pojmenováno. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie.

Mezi lety 1772–1918 město s celou Haličí náleželo k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železničnímu spojení na trati (Lvov – Černovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Tradičně zde koexistovaly tři silné náboženské konfese: katolická, pravoslavná a početná židovská komunita. Žid Jakob Dukatenzähler byl jednou z prvních, ne-li vůbec první obětí první světové války.[3] V letech 1918–1939 náležela Kolomyja k Polské republice. Od září 1939 okupovala město Rudá armáda a od srpna 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci. Kolomyja je známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tance – kolomyjky. V posledních desetiletích se také obracela pozornost ke kultuře a osudu kolomyjských Židů. Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.

Ruská invaze na Ukrajinu 2022

[editovat | editovat zdroj]

Po 24. únoru 2022 začalo město být ostřelováno ruskými raketami a obyvatelé prchali do exilu. [4]

Doprava a hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.

Katedrála Proměnění Páně
Klášter voršilek
  • Katedrála sv. Ignáce z Loyoly, římskokatolický cihlový chrám z konce 19. století, architekt Dyonisij Kšičkovskyj; ulice Ivana Franka
  • Katedrála Proměnění Páně, řeckokatolický chrám v novobarokním stylu; vystavěn v letech 1998-2012, od svého dostavení katedrální chrám místní eparchie
  • Kostel Zvěstování Panny Marie – dřevěný hřbitovní chrám, nejstarší kostel ve městě (1587), používán byl střídavě pravoslavnou a řeckokatolickou církví, ta jej má od roku 2018 v užívání
  • Novogotická budova radnice s věží z roku 1877, centrum s historickými domy a administrativními budovami, například:
  • bývalý klášter se školou sester voršilek, čtyřtraktová cihlová budova z 19. století
  • Střední škola Kazimíra Jagellonského
  • Muzeum huculského lidového umění (Musej narodnoho mystectva Huculščyny ta Pokutya imeni J. Kobrynskoho)[5]
  • Muzeum malby kraslic (Muzej pysanskoho rospysu) – proslulá sbírka, bývá počítána k tzv. sedmi divům Ukrajiny, prospekt V. Čornovola 43b.
  • Vlastivědné muzeum "Prosvita", soukromá sbírka regionálních uměleckých a historických předmětů, včetně mincí, 3 přeplněné sály v domě učitele Romana Javorského

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
  2. ↑ Коломийська міська громада - Івано-Франківська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné online.
  3. ↑ Otto von Habsburg, Úvahy o Evropě. Praha 1993, kapitola Židovské dědictví, s. 80-89
  4. ↑ Zpravodajství idnes z 1. března 2022
  5. ↑ Національний музей народного мистецтва Гуцульщини та Покуття. hutsul.museum [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2025-10-30. (ukrajinsky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]