Kolomyja
| Kolomyja Коломия | |
|---|---|
 Kolomyjská radnice | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°31′50″ s. š., 25°2′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Ivanofrankivská |
| Rajón | Kolomyjský |
  Kolomyja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41 km² |
| Počet obyvatel | 60 821 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1482 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci |
| Náboženské složení | převážně Ukrajinská řeckokatolická církev |
| Správa | |
| Starosta | Bogdan Stanislavskyj |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 3433 |
| PSČ | 77212 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolomyja (ukrajinsky Коломия, polsky Kołomyja, rusky Коломыя, německy Kolomea, rumunsky Colomeea, česky také Kolomej) je město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2022 zde žilo přes 60 000 obyvatel.[1]
Kolomyjská městská územní hromada
[editovat | editovat zdroj]Ve městě je centrum Kolomyjské městské územní hromady, která má 75 927 obyvatel[2] a do které patří město Kolomyja a tyto vesnice:
| Název | Ukrajinsky | Rumunsky | Polsky |
|---|---|---|---|
| Hrušiv | Грушів | Hrușiv | Hruszów |
| Ivanivci | Іванівці | Ivanivți | Iwanowce |
| Kornyč | Корнич | Kornîci | Kornicz |
| Korolivka | Королівка | Coroliovca | Korolówka |
| Kubajivka | Кубаївка | Kubaiivka | Kubajówka |
| Rakivčyk | Раківчик | Rakivciîk | Rakowczyk |
| Sadžavka | Саджавка | Sadjavka | Sadzawka |
| Šeparivci | Шепарівці | Șeparivți | Szeparówce |
| Tovmačyk | Товмачик | Tovmaciîk | Tłumaczyk |
| Voskresinci | Воскресінці | Voskresînți | Oskrzesińce |
Dějiny a kultura
[editovat | editovat zdroj]Archeologicky zdokumentované osídlení ze 6. až 8. století svědčí o slovanské kultuře, jejíž příslušníci patřili k zapadnímu území státního útvaru Kyjevské Rusi, ustavené v 11. století. Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem, po němž bylo pojmenováno. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie.
Mezi lety 1772–1918 město s celou Haličí náleželo k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železničnímu spojení na trati (Lvov – Černovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Tradičně zde koexistovaly tři silné náboženské konfese: katolická, pravoslavná a početná židovská komunita. Žid Jakob Dukatenzähler byl jednou z prvních, ne-li vůbec první obětí první světové války.[3] V letech 1918–1939 náležela Kolomyja k Polské republice. Od září 1939 okupovala město Rudá armáda a od srpna 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci. Kolomyja je známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tance – kolomyjky. V posledních desetiletích se také obracela pozornost ke kultuře a osudu kolomyjských Židů. Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.
Ruská invaze na Ukrajinu 2022
[editovat | editovat zdroj]Po 24. únoru 2022 začalo město být ostřelováno ruskými raketami a obyvatelé prchali do exilu. [4]
Doprava a hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála sv. Ignáce z Loyoly, římskokatolický cihlový chrám z konce 19. století, architekt Dyonisij Kšičkovskyj; ulice Ivana Franka
- Katedrála Proměnění Páně, řeckokatolický chrám v novobarokním stylu; vystavěn v letech 1998-2012, od svého dostavení katedrální chrám místní eparchie
- Kostel Zvěstování Panny Marie – dřevěný hřbitovní chrám, nejstarší kostel ve městě (1587), používán byl střídavě pravoslavnou a řeckokatolickou církví, ta jej má od roku 2018 v užívání
- Novogotická budova radnice s věží z roku 1877, centrum s historickými domy a administrativními budovami, například:
- bývalý klášter se školou sester voršilek, čtyřtraktová cihlová budova z 19. století
- Střední škola Kazimíra Jagellonského
- Muzeum huculského lidového umění (Musej narodnoho mystectva Huculščyny ta Pokutya imeni J. Kobrynskoho)[5]
- Muzeum malby kraslic (Muzej pysanskoho rospysu) – proslulá sbírka, bývá počítána k tzv. sedmi divům Ukrajiny, prospekt V. Čornovola 43b.
- Vlastivědné muzeum "Prosvita", soukromá sbírka regionálních uměleckých a historických předmětů, včetně mincí, 3 přeplněné sály v domě učitele Romana Javorského
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Michael Moritz Benies (1854–1923), český podnikatel, majitel cukrovaru
- Saly Ruth Ramler (1894–1993), česko-americká matematička
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Коломийська міська громада - Івано-Франківська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Otto von Habsburg, Úvahy o Evropě. Praha 1993, kapitola Židovské dědictví, s. 80-89
- ↑ Zpravodajství idnes z 1. března 2022
- ↑ Національний музей народного мистецтва Гуцульщини та Покуття. hutsul.museum [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2025-10-30. (ukrajinsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolomyja na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Portál Kolomyja.org
