Klobuky
| Klobuky | |
|---|---|
Pohled na Klobuky ze severozápadní strany, od menhiru | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′39″ s. š., 13°59′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 018 (2025)[1] |
| Rozloha | 15,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 262 m n. m. |
| PSČ | 273 74 |
| Počet domů | 388 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | 9. května 62 273 74 Klobuky v Čechách podatelna@klobuky.cz |
| Starostka | Soňa Ottová |
| Oficiální web | www |
Klobuky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532461 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klobuky jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Slaného. Částmi obce jsou vsi Klobuky, Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Celkem v nich žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obec na severozápadě hraničí katastrálním územím Kokovice s okresem Louny.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Výraz klobuk či klobouk značil ve staré češtině původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar. Další možnost vzniku názvu obce je tato: kdysi bylo okolí Klobouk porostlé bukovými háji, okolo nichž vedla stezka, která dostala jméno "okolo buků". Osadníci, kteří se zde usadili, přesmyčkou slov pojmenovali svoji osadu Klobuky. [4]
Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tisíc před Kristem), což dokládají archeologické nálezy zejména z přelomu 19. a 20. století – mladší doba kamenná, doba železná, období slovanské. V prostoru obce byla nalezena volutová, únětická a laténská keramika a odkryly se hroby s výbavou z doby keltské: bronzové náramky a zbraně.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu čp. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.
Ve vsi Klobuky v Čechách (817 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, zubní lékař, biograf Zdar, výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrovar, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klobukách, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, knihař, kolář, konsum Včela, kovář, 3 krejčí, malíř pokojů, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, předtiskárna, 5 rolníků, 3 řezníci, sadař, sladovna, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klobuky, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, 2 zahradníci, 2 zámečníci, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Klobuky stojí v Dolnooharské tabuli. V katastrálním území obce ústí Skalský potok do Žerotínského potoka a ten do Zlonického potoka. Na Zlonickém potoce tu leží rybník Benjamín.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 364 | 1 599 | 1 684 | 1 593 | 1 748 | 1 772 | 1 673 | 1 347 | 1 298 | 1 220 | 1 088 | 979 | 995 | 1 029 | 1 016 |
| Počet domů | 195 | 231 | 256 | 270 | 289 | 311 | 355 | 377 | 352 | 346 | 321 | 350 | 362 | 378 | 388 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[14]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Silniční doprava – Obcí vede silnice II/237 v úseku Rakovník – Nové Strašecí – Mšec – Klobuky – Peruc – Libochovice – Třebenice. Ve vzdálenosti 2,5 kilometru vede silnice I/7 Praha – Chomutov.
- Železniční doprava – Obec Klobuky leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Přepravní zatížení trati mezi Slaným a Louny v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 1 spěšný a 10 osobních vlaků, od roku 2024 pak již jen 4 páry osobních vlaků.[15] Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Klobuky v Čechách a mezilehlá železniční zastávka Páleček. Linka je v současné době součástí integrovaných systémů Pražská integrovaná doprava a Doprava Ústeckého kraje pod označením U40.[16]
- Autobusová doprava – Obec je v pracovní dny obsluhována linkami Pražské integrované dopravy číslo 591 Vraný – Klobuky (3 páry spojů, každý spoj z Vraného pokračuje jako 590 přes Slaný do Nového Strašecí) a 708 Slaný – Panenský Týnec (6 párů spojů, linka je též součástí Dopravy Ústeckého kraje)[16]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní kostel svatého Vavřince v Klobukách
- Menhir Kamenný pastýř nebo také Kamenný muž
- Přírodní památka Bohouškova skalka
- Památný strom Lípa Svatopluka Čecha
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]
V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr, v dobových dokumentech uváděný zpravidla jako Jan Malýpetr (1815–1899), a jeho synovec Jan Malypetr (1873–1947). První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělovýchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stal poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhájil a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách v roce 1925 pak byl Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a roku 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5. listopadu 1935, kdy jej vystřídal Milan Hodža.
Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar (1869–1925). Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko (1876–1958). Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman (1877–1946).
S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech (1846–1908), který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezl svoji první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Kašna na návsi
- Základní škola
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Klobuky v obrázcích. Klobuky: [s.n.], 1940. S. 1.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932. S. 577–578. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Klobuky [online]. 2005-09-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- 1 2 Pražská integrovaná doprava
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PÍČ, J. L. Menhir u Klobuk. IN: Památky archeologické a místopisné 1893, str. 329.
- WOLDŘICH, J. N. Předhistorické výzkumy v jihovýchodních Čechách z r. 1895. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 159 – 176.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klobuky na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Klobuky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Klobuky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Telce | Vrbičany | Páleč | ||
| Panenský Týnec, Úherce | Stradonice | |||
| Hořešovice, Hořešovičky | Třebíz | Neprobylice |