Stolový bunkr pro naše draky

Milé tvořilky,

hlásím se z dílny po téměř třičtvrtě roce, během kterého, musím přiznat, mé tvoření mírně (řečeno) pokulhávalo. Veškerá kreativní činnost se omezila na malování či vymalovávání pastelkami, stříhání nůžkami, barvení vodovkami, modelování z plastelíny a podobné dětemlibé aktivity. Což o to, s dětmi mě tvoření velmi baví, nejen kvůli tomu, že právě při těchto aktivitách jsou děti celkem klidné, téměř nic nerozhazují a spořádaně vydrží sedět někdy i hodinu v kuse u stolu :-) Nicméně tvoření tohoto druhu mi většinou částečně ukojí mé tvořivé chutě a večer už se jenom svalím k seriálu a na tvoření "dospělácké" už mi nějak nezbývá sil. Mírné zlepšení očekávám od začátku školního roku, kdy mi moji dva starší draci nastoupí do školky a doma mi zůstane "pouze" novorozeňátko, které vetšinu dne prospí a já (snad) budu mít trochu času pro šití :-)

Když občas hodně svrbí ruky, vezmu do nich háček a nějaké drobnosti zkouším. Zhruba před půl rokem mi má kamarádka Magda ukázala návod na háčkovanou panenku, o které pro vás chystám přispěvek, jakmile doháčkuji druhý exemplář pro naši nejmladší Bětušku, která se zatím ještě vyhřívá v bříšku, ale moc dní jí tam už nezbývá... :-)

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o zpracování šitého bunkru pro děti. Prej v těhotenství ženu popadá hnízdící instinkt. Pokud se dobře vzpomínám, u mě to platilo v prvním a ve velmi mírné formě ve druhém případě. Třetí bylo bohužel tak krátké, že jsem se nestihla ani rozkoukat, a ve čtvrtém mě nějaké hnízdící pudy nechávají naprosto chladnou. Řekla bych však, že se naší rodině nevyhnuly, jen si je za mě vybírá naše nejstarší dcerka Zuzanka. Jakmile ráno otevře oči, už tahá deky, polštáře, pastelky, papíry, nočník, toaletní papíry, koš, nádobí, oblečení... Zkrátka všechno, co by mohla ve "svém" domově potřebovat, a už staví. Kdekoliv. V kuchyni, v obýváku, v pokojíku, na chodbě, jednou dokonce už i na záchodě. Což o to, tyto kreativní počiny u svých dětí plně podporujeme. Nicméně deky jsou klouzavé a tak po hodinovém stavení bunkru následuje co pět minut: "Mami, spadly nám dveře, pojď nám to postavit!" "Mamiiii, ta střecha tu vůbec nedrží, co s tím mám dělat?" "Mamííííííí, Adámek zase vlezl bokem a všechno mi zbořil...". Po pár dnech vás to přestane bavit, sednete k internetu a hledáte řešení. A jakmile děti vyjedou na výlet s babičkou, i přes vysoký stupeň těhotenství a vysoké teploty za oknem sednete k šicímu stroji a šijete. Z části, aby měly děti radost, z části, abyste měli klid vy :-)

A zrovna takové okénko se mi naskytlo včera. Děti vyrazily s babičkou na výlet do Kroměříže a já se konečně hecla a pustila se do šití. Cílovou destinaci stanu jsem zvolila v kuchyni, protože tu přeci jen trávíme nejvíc času a protože rozmístění stolu a židlí, na kterých stavíme deky, mi přijde takové nejhezčí (a stan největší, což u tří dětí za chvilku určitě nebude na škodu). I šití jsem si snesla dolu, protože v podkroví v zašívárně je teď nehorázné vedro. A jelo se :)

Základna - na tohle je třeba ušít stolový bunkr... V hlavě je
jenom matná představa, ale to se určitě při šití vytříbí :-)

Zkoušela jsem si namalovat něco jako plánek, ale
rozměry mi stejně moc neseděly, tak nakonec jsem šila
spíš od oka a průběžného přikládání ke stolu...

Po roce vytažena patchworková sestava <3

Konečně přišla řada na krabici s látkovými odřezky :-)

Šijem!!

Dokonce jsem vytáhla i záclonu od tchýně, kterou mi kdysi
dala na zpracování v potvořeníčku... Na okýnka ideální!

Docela jsem si patchworkově zařádila... Oproti klasickému
sendvičovému patchworku ale tady doporučuju všechny
spoje olemovat, protože jsem šila jen jednu vrstvu.
A znaje své děti neposedy, bude to asi jednodušší než
pořád spravovat...

První stěna hotová!

Občas je dobré mrknout i na žehličku, jaká je na ní nastavená
teplota... Nebo budete muset přešívat okno jako já :-D

Dveře už se taky rýsují, už to dáváme dohromady...

Stěnu vlevo od čelní jsem se rozhodla zdvojit a vylepšit
kapsičkami, ať si mají děti kam uložit svoje poklady...

Jako strop jsem původně chtěla použít bílé plátno, ale
babička našla staré povlečení, které se mi víc hodilo do modra.
Tak se řezalo a rozkládalo :-)

Po chvilce se ze sešívání bunkru stala docela výzva... :-)

A základ je hotový do večera, než děti přijely :-) Adámek
už se neprobral z vytuhnutí z auta, ale Zuzka to ještě stihla
zkontrolovat :-)

A ráno už jsme začali stěhovat domácnost, i když bylo ještě
třeba olemovat spoje a spodek bunkru...

...jenom chvilku si tu, mamko, odpočinem a pak to můžeš
dodělat! :-)

A tady už je hotovo. Děti si ještě řekly, co by chtěly dodělat.

Zvonek pro pošťáka a pro návštěvy...

Č.p. a poštovní schránka :-)

Kuk! 

No a samozřejmě kytičky do okna, ať to tu máme hezké :-)

Tak jsem se po několika měsících bez šicího stroje dosyta vyřádila. Radost mi nepokazilo ani to, že jsem se v noci nemohla pohnout, jak moc mě po takové době bez tréninku bolela záda :-) Ráno jsem to rozchodila a dnes jsme ještě doladily detaily. Zuzka chce v bunkru spát, nějaké odřezky modré látky mi ještě zbyly, tak možná ještě dojde na polštářky a patchworkovou deku do výbavy... Ještě budu muset asi všít klín vedle vstupních dveří, nějak nám to tam nedovírá, a na internetu jsem viděla ještě krásný stolový domeček, který měl vevnitř našitou aplikaci krbu s ohýnkem, tak ve mě ještě hlodá červíček, kdy to tam šupnout, jestli před porodem, nebo až po... :-) Ale asi nechám děti chvilku si domečku užít a uvidíme, jak to vyhnije :-)

Háčkovaná patchworková deka

Konečně! Zase jeden větší, tentokrát háčkovací projekt dokončen! Trvalo "jenom" půl roku od prvního švihnutí háčkem do posledního pevného oka a dočkala jsem se své vysněné televizní deky.
Zjistila jsem, že od té doby, co háčkuji tyto větší věci, se mi neskutečně zlepšila trpělivost a důslednost. A Bůh ví, že jsem to potřebovala, takže - ať žije háčkování!

Po chvilkách, při návštěvách, ale převážně u seriálů, občas na háčkovacích srazích u nás doma nebo v místní knihovně, čtvereček za čtverečkem se mi rodilo všech 130 kousků, které bylo na televizní deku potřeba. Návod jsem našla na stránkách DROPS design, deku si pojmenovali jako Sierra Leone, háčkovaná z příze Drops Big Delight, spojováno přízí Drops Nepal (vše najdete v odkazu), vše háčkem č. 5. Vy, co háčkujete, si určitě umíte představit mou radost, když se mi konečně v krabičce sešly všechny čtverečky! A vy, co děláte i do patchworku, určitě chápete, jak ráda jsem si čtverečky potom skládala na zemi a vymýšlela, jak půjdou za sebou :-)

První jsem přemýšlela, jestli dát tmavší a světlejší řady, případně úhlopříčky. Nakonec jsem se rozhodla pro nahodilé rozložení, takže jsem vlastně mohla čtverečky zase poskládat do krabičky a při sháčkovávání dávat pozor jenom na to, aby vedle sebe neležely dva úplně stejné. Musím přiznat, že samotné sháčkovávání pro mou trpělivost bylo asi horší, než samotná tvorba čtverečků :-)

Řekla bych, že na pár měsíců je má deková úchylka uspokojena. Jak se ale znám, někdy z jara se pustím do další deky, třeba tentokráte zase šité :-)

Nicméně, háčkování mi teď nahrazuje téměř veškeré tvoření (pokud nepočítám to kuchyňské jedlé), zřejmě díky mému háčkovacímu křeslu, které mám usazené v obýváku přímo ve středu dění. Můžu se do něho usadit během dne a s háčkem v ruce sledovat, co děti vymýšlejí za vlastní tvorbu. Občas mě i nechají háčkovat, případně háčkují se mnou nebo mi aspoň na mou práci svítí (poslední dobou je u nás nejoblíbenější hračka baterka) :-)

Své rozháčkované věci a právě potřebné příze a háčky jsem si přesunula do košíku z pedigu, který mi k narozeninám vytvořila moje šikovná tchyně Dáša. A jak jinak, než s mojí milovanou levandulí :-)

Toliko zprávy z mé dílny. V plánu mám teď menší háčkování, čepice pro děti (první už je na světě a vyfasoval ji manžel, protože neumím odhadnout velikosti :-) ), háčkované svícny a nějaké vánoční háčkování. Budu informovat, jak se to daří :-) Mějte se krásně!

Textilní košík ze zbytku nohavic

Páteční večer je jako stvořený pro menší potvořeníčko. Kór tento - babička s dědou si odvezli Zuzanku na víkend na prázdniny, a já, ač jsem se těšila, že bude doma chvilku klid, po dcerce smutním a ticho mi přijde strašně protivné, ač se Adámek poctivě snaží jej alespoň trochu vyplnit :-) Abych tedy zahnala stýskání, jakmile Adlik usnul, pustila jsem se do menšího projektu.

Moje babička si tento týden koupila nové rifle a jelikož je postavy menší, přišla si je za mnou zkrátit. Většinou po krácení odřezky zahazuji, tentokrát mi to ale bylo nějak líto a přemýšlela jsem, co by šlo z těch konců vyrobit. Jelikož mi tento týden dorazila i zásilka přízí na háčkování, nakonec jsem se rozhodla pro dva háčkovací košíčky - v háčkovacím hledáčku mám momentálně deku ze čtverců, proto si do jednoho košíku uložím rozdělaná klubíčka a do druhého budu skládat už hotové čtverce. Navíc mi zůstalo z patchworkového hnědého ubrusu několik sešitých pásů a hnědá látka, které se mi teď ideálně hodily k dotvoření košíků. Prostě to do sebe všechno krásně zaklaplo! Oba košíčky nezabraly víc jak 2 hodinky práce.

Postup jsem pro vás sesmolila a nafotila, třeba se vám někomu zalíbí :-) Tady je:

Na košík potřebujeme odstřihnuté spodky nohavic a látku
na dno, uši a vnitřek košíku. Mně zbyl patchworkový (pw) pás
z nedávno šitého ubrusu na dno a hnědá látka na podšívku.

Změříme si obvod nohavice a podle toho ustřihneme pás
na dno košíku (nezapomeneme na přídavek na švy, u mě
stačil 1 cm, nešiju je moc široké). Zbylý pás (nebo libovolnou
jinou látku) použijeme na uši košíku - ideální je 15-20 cm
na délku a 10 cm na šířku.

Po rubu k sobě sešijeme pás látky, který použijeme na dno, a kousky
na uši košíku. Ty poté přehneme na polovinu a znovu sešijeme...

...tentokrát již po líci.

Na rifle navlečeme dno (lícovými stranami k sobě) a
sešijeme.

Na rubové straně poté prošijeme dno.

Rozložíme rožek a na rubu prošijeme. Já jsem šila 3,5 cm
od špičky, ale je na vás, jak budete chtít mít košíček široký.

Přebytečnou špičku odstřihneme.

Košík otočíme na lícovou stranu a přišijeme uši. Rifle nemají
švy uprostřed, proto jsou uši posunuté, záleží samozřejmě
na střihu kalhot.

Při práci každá švadlenka jistě ocení dobrou svačinku -
tuto mi přinesla babička, česnekové roládky, právě
vytažené z trouby :-) Pochutnáme si a pokračujeme...

Připravíme si podšívku. Když šiju košík, zpevňuji vatelínem
vnější část košíku, ale jelikož jsou tady nohavice sešité
do válce a špatně by se mi s tím pracovalo, zpevnila jsem
tentokráte podšívku. Odměříme si potřebný rozměr látky
i vatelínu, přehneme a prošijeme po krajích. Na jednom kraji
necháme otvor na otočení, stačí 5 cm.

A můžeme sešívat k sobě. Košík vložíme do podšívky tak,
aby k sobě doléhaly lícovými stranami. Dáme pozor, aby uši
byly pěkně schované vevnitř a prošijeme.

Otvorem, který jsme si u podšívky nechali, obrátíme košík
na lícovou stranu. Otvor pak sešijeme skrytým stehem.

A máme hotovo! Můžeme začít háčkovat :-)

Jupí, háčkovací košíčky ze zbytku babiččiných riflí
jsou na světě!

Nakonec mi páteční rychlovka udělala velkou radost - podařilo se mi upotřebit několik zbytků dohromady, udělat si systém v háčkování a ještě si nastříhat i látku na víkend. O víkendu mě totiž čeká hned několik projektů - obal na equa láhev pro kamarádku, uháčkování pár nových čtverců do deky a konečně snad i nějaké potvořeníčko z látek, které mi doma leží už nějaký ten měsíc, ale pořád se k nim nemůžu dostat. Samozřejmě, pokud mi to všechno Adámek dovolí :-)

Krásnou dobrou noc,

P.

Narozeninová Andělka Lidka a patchworkový ubrus

Dobrý večer!

Po delší odmlce jsem našla čas, abych dodělala pár dávno slíbených a rozdělaných projektů. Vždycky, když jsem poslouchala nebo četla o životě na vesnici, přišlo mi strašně líto, že se ručním pracím naši předkové věnovali jenom v zimě. Jak to jenom mohli vydržet?! Jenže teď, když mám dvě malé děti, velký dům, zahradu a humno, už tomu začínám rozumět. Ač bych strašně moc chtěla, po celodenním kolotoči kolikrát není večer energie k šicímu stroji sednout... Jenže i když si sednu večer k televizi, ruce mě přece jen svrbí, tak jsem neodolala a u Tvořivé ovečky si objednala příze na háčkovanou deku dospěláckou a dvě dětské. Teď už jenom netrpělivě čekám, až zazvoní pošťák s balíčkem! :-)

První z čerstvých dodělávek je Andělka Lidka, kterou jsem měla v mém objednávkovém sovičkovém notýsku napsanou už snad od ledna - jako dárek, který si teta objednala pro kamarádku k šedesátinám. 

 

Další na seznamu byl patchworkový ubrus, který jsem šila na přání macešky Jarmilky pro její maminku Zdenu ke svátku matek. Má hnědou kuchyň a béžový podkladový ubrus, tak vznikl tento menší ubrus (cca 85 x 85 cm). Tak jen doufám, že udělá radost :-)

Tento týden bych velice ráda ještě zmákla další tři andělky, kterým chybí už jenom vlásky a jedné polštářek do ruky. To by mohlo klapnout! A pak už mi toho v sovičkovém deníčku moc nezbývá, takže mám v plánu vrhnout se do šití pro své děti - kapsář na stůl a sponkovníček pro Zuzanku, hrací deku pro Adámka, pastelkovník, nějaké kloboučky na léto a spoustu dalších nezbytností :-) Na internetu jsem viděla i parádní kapsáře na boky manželské postele pro nás nešťastníky, kterým se do ložnice nevlezou noční stolky. Tak snad dojde i na ně :-)

Minulý víkend jsme poprvé vyjeli všichni čtyři na menší dovolenou - ke kamarádům do Brna. Po dlouhé době jsem mohla vypnout, užívat si rodiny a výletů. S kamarádkou jsme vzaly útokem i IKEA, kde jsem si udělala radost a nakoupila plno "nezbytností" do domácnosti. Sadu menších skleniček jsme po návratu nabarvily barvami na sklo, jen jsme je nestihly dodělat, tak to zůstalo na Martince. Jak mi je přiveze, hned vám je ukážu :-) Zuzanka dostala nová razítka a fixy, a také novou výtvarnou zástěrku. Všechno poctivě používá téměř každý den!

Obě dvě jsme si koupily i silikonové formy na muffiny, ze kterých máme se Zuzkou ohromnou radost. Včera jsme je vyzkoušely, a muffinky se nedožily ani dnešního rána!

V kuchyni se u nás neděje nic moc nového, vaříme, pečeme, kvásek nám teď trochu zahálí v lednici, naposledy jsme pekli chleba právě do Brna, ale víte, jak to je - když chcete, aby se něco moooc podařilo, většinou je z toho ostuda. Ne jinak tomu bylo i teď - větší placák rejnokový se mi snad ještě nikdy nepodařil... Ale chlebík jsme snědli i tak :-) 

Děda odjíždí v sobotu na týden na ryby, tak jsme mu s sebou přibalili nezbytnou rybářskou výbavu - sklenku utopenců :-)

Toliko zprávy z naší dílny a kuchyně. Přeji vám všem krásný víkend (u nás bude pracovní, chystáme se na opravu dvora), mějte se krásně!

P.