honung

švédština

výslovnost

• IPA: [˘hoːnɵŋ]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	honung	honungen	—	—
genitiv	honungs	honungens	—	—

význam

1. med