Přeskočit na obsah

Saltstraumen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saltstraumen
Zeměpisné souřadnice67°13′50″ s. š., 14°36′50″ v. d.
Nadřazený celekNorské moře
Sousední celkySaltfjorden, Skjerstadfjorden
SvětadílEvropa
StátNorskoNorsko Norsko
Map

Saltstraumen (pitejská sámština: Stuorrastrávve, lulejská sámština: Stuorstrávve) je mořská úžina v severním Norsku a podle ní pojmenovaný mořský vír, který je jedním z nejsilnějších přílivových proudů na světě.[1][2] Nachází se zhruba 10 km jihovýchodně od města Bodø v kraji Nordland.

Poloha a geografie

[editovat | editovat zdroj]

Úžina mezi ostrovy Straumøya a Knaplundsøya je jedním ze tří průlivů mezi fjordy Skjerstadfjorden a Saltfjorden. V úžině se nachází ostrůvek Storholmen, který ji dále rozděluje na východní kanál s nejužším místem kolem 125 m a hloubkou 30 m a západní kanál se šířkou zhruba 60 m a hloubkou 25 m. Délka úžiny je zhruba 2 km. Přes úžinu vede Saltstraumenský silniční most s chodníkem pro pěší. Skjerstadfjord má hloubku přes 500 m, zatímco hloubka Saltfjordu je zhruba 375 m a směrem k ústí do Norského moře se dno fjordu zvyšuje.[3][4][5]

Úžina Saltstraumen s mostem a ostrůvkem Storholmen. Vlevo ostrov Knaplundsøya a zcela vpravo Straumøya. Pod mostem jsou vidět víry vytvářené proudem.
Úžina Saltstraumen s mostem a ostrůvkem Storholmen. Vlevo ostrov Knaplundsøya a zcela vpravo Straumøya. Pod mostem jsou vidět víry vytvářené proudem.

Lokalita je součástí stejnojmenné chráněné mořské oblasti Saltstraumen zřízené v roce 2013. Přirozené promíchávání vod přispívá k vysokému okysličení a dostupnosti živin a tedy k biologické rozmanitosti místního ekosystému, zejména mořského dna – vyskytují se zde mořské sasanky, mlži, houbovci a korály. Z ryb např. tresky, halibuti a vlkouš obecný.[6][7]

Mořský vír

[editovat | editovat zdroj]

Silný proud vzniká v důsledku slapových jevů, kdy voda putuje úzkým průlivem ze Skjerstadfjordu do Saltfjordu (odliv) a naopak (příliv). Maximální proudění tak nastává přibližně každých 6 hodin a jeho síla závisí na fázi Měsíce a dalších faktorech; nejsilnější je ve dnech kolem úplňku a novu (další možné zesílení je dáno kombinací s rovnodenností a měsíčním perigeem).

Při nejsilnějším proudu je průtok až 33 000 m3 za sekundu, celkem skrze úžinu proteče až 470 milionů m3 vody. Rychlost proudu je kolem 21 km/h (12 uzlů, 6 m/s) a v některých místech může dosáhnout až 37 km/h (20 uzlů, 10 m/s). Přesná a spolehlivá měření maximálních rychlostí však nejsou k dispozici. Proud vytváří víry s průměrem až 10–15 metrů a hloubkou 1 metr.[3]

Obrácení proudu (minimální rychlost) nenastává v době maximálního přílivu či odlivu, ale je o něco zpožděno. To je dáno tím, že úzkým průlivem nestihne protéci všechna voda a k vyrovnání hladin mezi oběma fjordy tak nedojde v čase maximálního přílivu/odlivu, ale zhruba o hodinu později. (To zároveň způsobuje, že rozdíl mezi maximální a minimální výškou hladiny ve Skjerstadfjordu je zhruba o 40 % menší než v Bodø.) Obdobně k nejsilnějšímu proudu (maximální rychlosti) v úžině nedochází časově uprostřed mezi maximálním přílivem a odlivem, ale v době, kdy je rozdíl hladin mezi oběma fjordy nejnižší či nejvyšší (v praxi zhruba hodinu před maximálním přílivem a odlivem).[3][8]

Lodě se slabými (běžnými) motory mohou skrze Saltstraumen proplout pouze v době, kdy je proud nejslabší, což je cca 20 minut před obrácením a po obrácení směru proudu. Pro plánování plavby (či pro sledování mořských vírů) je důležité vědět, kdy nastane minimum (či maximum) síly proudu. Pro Saltstraumen byl vytvořen individuální předpovědní model (jako pro první průliv v Norsku), který predikuje sílu proudu na základě globálních i lokálních faktorů, jako jsou časy přílivu a odlivu, rotace Země, vítr či množství sladké vody ve Skjerstadfjordu. Předpověď poskytuje Norská pobřežní správa.[9][10]

Norská televize NRK v roce 2016 natočila 12hodinový živý přenos ze Saltstraumen v rámci své série pořadů slow TV.[11] V rámci pořadu byl vytvořen i 3D model dna úžiny a obou jejích kanálů.[12]

Turismus

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o velmi navštěvovanou lokalitu s odhadovaným počtem 120–180 000 návštěvníků ročně (v roce 2015).[13][14] Z města Bodø se lze k průlivu dostat po silnici Fv17 (cca 30 km) vlastním autem, taxi, autobusem (linky 200 a 300) nebo na kole. Proud se dá pozorovat ze břehu i z chodníku na mostě přes průliv. Při přílivu se víry tvoří na jihovýchod od mostu, při odlivu na severozápad. Na místě jsou pozorovací stanoviště přístupná také s vozíkem. Několik poskytovatelů nabízí výlety rychlými motorovými čluny projíždějícími přímo úžinou. Před návštěvou je doporučeno zkontrolovat přesný čas, kdy bude proud nejsilnější.[15][16]

Období, kdy je proud mírný (cca 1 h mezi jednotlivými maximy), lze využít k objevování podvodního světa pomocí šnorchlování či potápění. Oblast je navštěvována i rybáři k lovu na udici, je ovšem doporučeno lovit mimo hlavní proud. Vyskytují se zde treska tmavá, treska obecná, vlkoušovití, halibut nebo okouník zlatavý.[15] Vlkouš obecný je zde chráněný a jeho lov je v lokalitě zakázán; ochrana vlkouše vzešla z místní potápěčské komunity.[7]

Několik stovek metrů od mostu je kostel v Saltstraumen a Saltstraumenské muzeum s expozicí o místní historii.[17][18] Oblast poblíž Saltstraumen byla osídlena již před 10 000 lety – jde o jedno z nejstarších známých osídlení v severní Skandinávii.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ THONHAUGEN, Markus. Er Saltstraumen egentlig verdens sterkeste tidevannsstrøm?. NRK [online]. 2016-05-07 [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
  2. ↑ Marint vern. Miljødirektoratet/Norwegian Environment Agency [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky)
  3. 1 2 3 GJEVIK, Bjørn. Flo og fjære langs kysten av Norge og Svalbard. 1. vyd. [s.l.]: Farleia Forlag, 2009. ISBN 978-82-998031-0-6. Kapitola 13. Saltstraumen ved Bodø.
  4. ↑ ELIASSEN, Inge K.; HEGGELUND, Yngve; HAAKSTAD, Magne. A numerical study of the circulation in Saltfjorden, Saltstraumen and Skjerstadfjorden. Continental Shelf Research. 2001-10-01, roč. 21, čís. Nearshore and Coastal Oceanography, s. 1669–1689. Dostupné online [cit. 2025-12-26]. ISSN 0278-4343. doi:10.1016/S0278-4343(01)00019-X.
  5. ↑ Saltfjorden. www.norgeskart.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
  6. ↑ Forskrift om vern av Saltstraumen marine verneområde, Bodø kommune, Nordland - Lovdata. lovdata.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
  7. 1 2 HOARAU-HEEMSTRA, Hindertje; CAVALIERE, Christina T.; NAZAROVA, Nadezda. “Making the wolffish personal”: exploring the role of tourism for wildlife equity and biocultural conservation. Journal of Sustainable Tourism. 2025-06-25, roč. 0, čís. 0, s. 1–22. Dostupné online [cit. 2025-12-26]. ISSN 0966-9582. doi:10.1080/09669582.2025.2522157.
  8. ↑ AKTIVITETER; ATTRAKSJONER; BÅTTURER. Saltstraumen viser solas og månens kosmiske krefter [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky)
  9. ↑ Strait talk for a safe passage. BarentsWatch [online]. 2016-02-19 [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Saltstraumen. www.barentswatch.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky)
  11. ↑ Slik laget vi Saltstraumen minutt for minutt [online]. 2016-05-11 [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
  12. ↑ NRKBETA. Kamerakjøring i NRKs 3D-modell av Saltstraumen (webgl). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  13. ↑ REFERAT FRA OPPSTARTSMØTE. bodo.kommune.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-03.
  14. ↑ Trafikkanalyse Saltstraumen. bodo.kommune.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-02.
  15. 1 2 Besøk verdens sterkeste malstrøm. www.visitnorway.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
  16. ↑ Saltstraumen - The world´s strongest maelstrom [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ Saltstraumen kirke. Saltstraumen menighet [online]. 2015-12-10 [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
  18. ↑ Saltstraumen Museum. saltstraumen-museum.no [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online. (norsky)
  19. ↑ BANG-ANDERSEN, Sveinung. Colonizing Contrasting Landscapes. the Pioneer Coast Settlement and Inland Utilization in Southern Norway 10,000–9500 Years Before Present. Oxford Journal of Archaeology. 2012, roč. 31, čís. 2, s. 103–120. Dostupné online [cit. 2025-12-26]. ISSN 1468-0092. doi:10.1111/j.1468-0092.2012.00381.x. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Saltstraumen na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Saltstraumen&oldid=26090651“