Přeskočit na obsah

Orlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Orlice (rozcestník).
Orlice
Orlice ústící do Labe
Orlice ústící do Labe
Základní informace
Délka toku33,1 km
Plocha povodí2036,9[1] km²
Průměrný průtok21,8 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-02-03-001
Zdrojnice
Divoká Orlice, Tichá Orlice
(u Albrechtic nad Orlicí)
50°8′4,2″ s. š., 16°4′8,1″ v. d.
247 m n. m.
Ústí
do Labe v Hradci Králové
50°12′11,6″ s. š., 15°49′29,7″ v. d.
227 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Hradec Králové)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Orlice (Česko 96,47 %, Polsko 3,53 %)[1]
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlice je řeka ve východních Čechách. Její celková délka činí 32,7 km (od soutoku Divoké a Tiché Orlice), celková plocha povodí měří 2036,9 km²[1], z toho na území Česka připadá 1964,9 km²[1]. Vzniká soutokem dvou zdrojnic – Divoké Orlice dlouhé 99,3 km a Tiché Orlice dlouhé 107,5 km.

Jméno řeky uvádí Mistr Klaret ve svém slovníku Vokabulář z poloviny 14. století.[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Řeka získává jméno Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice mezi Žďárem nad Orlicí, Světlou a Albrechticemi nad Orlicí. Protéká obcemi Týniště nad Orlicí, Petrovice, Štěnkov, Třebechovice pod Orebem, Nepasice, Blešno a Svinary. V Hradci Králové se z levé strany vlévá do řeky Labe. Tok řeky Orlice charakterizují četné meandry a slepá ramena. Jde o jeden z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v Česku.

V roce 2021 byl tok pod Týništěm prodloužen o přibližně půl kilometru, když na něj bylo napojeno odstavené rameno Jordán.[3]

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Zleva – Novoveský potok, Stříbrný potok.

Zprava – Dědina, Cihelnický potok.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]
Orlice u Třebechovic pod Orebem

Průměrný průtok Orlice u ústí činí 21,8 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí:[4]

Průměrné měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí v roce 2014:[4]

Hlásný profil:[5]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Týniště nad Orlicí 30,9 1554,17 km² 16,50 m³/s 516 m³/s

N-leté průtoky v Týništi nad Orlicí:[5]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 126 244 301 447 516

Využití

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla na Divoké i Tiché Orlici provozována voroplavba. Tok řeky tvoří základ rozsáhlého přírodního parku Orlice, jehož součástí je i řada chráněných území a přírodních rezervací. Řeka je vhodná pro vodní turistiku, protože je sjízdná v celé své délce od Albrechtic nad Orlicí až po soutok s Labem. V celé své délce 33 km má pouze 3 jezy, které je nutno přenést, proto tato klidně meandrující řeka je poměrně nenáročná a vhodná i pro začátečníky.[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 Labe a jeho povodí [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
  2. ↑ Klaret a jeho družina (Flajšhans) [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1926 [cit. 2026-01-24]. Dostupné online.
  3. ↑ Eki. Orlice je teď delší. www.raft.cz [online]. Raft.cz, 2021-07-26 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
  4. 1 2 Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 84) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27.
  5. 1 2 Evidenční list hlásného profilu stanice Týniště nad Orlicí [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
  6. ↑ Vodácký průvodce - Řeka Orlice [online]. raft.cz [cit. 2010-10-19]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr Rybář, Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989. ISBN 80-7031-024-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Orlice&oldid=26049384“