La Niña
La Niña 
[la ˈni.ɲa] je chladná fáze klimatického cyklu El Niño-jižní oscilace (ENSO). Cyklus ENSO představuje nejvýznamnější přirozený klimatický cyklus na Zemi, který vzniká v důsledku vzájemného působení mezi oceánem a atmosférou v tropické oblasti Tichého oceánu. Tento cyklus má zásadní vliv na globální srážky i teploty a v důsledku toho má z antropogenního hlediska také socioekonomické a zdravotní dopady. Cyklus ENSO je složen ze 3 fází, a to teplé fáze El Niño, neutrální přechodové fáze a chladné fáze La Niña, přičemž celý cyklus probíhá v rozmezí 2 až 7 let. Chladná fáze La Niña nastává, pokud převládají tropické pasáty vanoucí z východu na západ, to znamená od Jižní Ameriky směrem k jihovýchodní Asii, což se projeví klesající teplotou povrchové vody ve východní části Tichého oceánu v oblasti rovníku. Změna teploty povrchové vody oceánu pak zapříčiní interakci s atmosféru a globální změnu atmosférických jevů a vzorců počasí.[1]
První záznamy o existenci fenoménu La Niña pochází již z předhispánských dob, kdy si rybáři z oblasti Peru a Ekvádoru všimli pravidelných změn v teplotě moře, množství ryb či období sucha a dešťů. Podle NOAA La Niña dostala své jméno v 80. letech 20. století.[2] Později vědci dali tomuto jevu i název,[3][4] který v překladu ze španělštiny znamená dívka, analogicky k názvu El Niño.[5]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
K fázi La Niña dochází pokud v rovníkové oblasti Tichého oceánu zesilují pasáty vanoucí od pobřeží Jižní Ameriky na západ k jihovýchodní Asii, což zapříčiní postupné ochlazování povrchové vody ve východní části Tichého oceánu v okolí rovníku. Výsledný kontrast povrchových teplot vody mezi východní a západní částí Tichého oceánu vyvolá reakci v podobě pozitivní Bjerknesovy zpětné vazby, která se projeví rozdílem tlaku vzduchu mezi východem a západem. Na východě se tlak zvýší a na západě naopak klesne, což zesílí pasáty vanoucí z východu a následně dojde k výraznějšímu ochlazení povrchové vody oceánu u Jižní Ameriky až o 3 °C oproti průměrné teplotě, a to díky vyzdvižení chladné hlubinné oceánské vody. V centrální rovníkové části Tichého oceánu se povrchová teplota vody rovněž sníží a naopak na západě v oblasti jihovýchodní Asie dojde k nahromadění teplé vody a oceán je v této lokalitě nadprůměrně teplý. V průběhu La Niña tak dochází k významnému teplotnímu gradientu mezi východní a západní částí Tichého oceánu.[1]
Na rozdíly v teplotě povrchové oceánské vody a tlaku vzduchu následně reaguje atmosféra. Atmosférická složka La Niña se projevuje zesílením Walkerovy cirkulace vzduchu, což znamená, že nad teplejší západní oblastí Tichého oceánu dochází k většímu vypařování a následným srážkám, zatímco nad východní oblastí Tichomoří s chladnější oceánskou vodou dominuje sestupný proud suchého vzduchu, který zapříčiní úbytek srážek v okolí. Z důvodu interakce hydrosféry s atmosférou pak dochází ke změnám počasí na jednotlivých kontinentech.[6]
Ukončení fáze La Niña nastane při zpětné vazbě rovníkových vln a reakci Kelvinových a Rossbyho vln, což způsobí negativní Bjerknesovu zpětnou vazbu. To se projeví klesající intenzitou tropických pasátů vanoucích od Jižní Ameriky a dále pak zvýšením povrchové teploty Tichého oceánu v rovníkové oblasti a změnou tlaku vzduchu v dotčeném regionu. V důsledku těchto zvratů začne neutrální přechodová fáze cyklu ENSO a posléze při zesílení pasátů vanoucích od jihovýchodní Asie směrem na západ teplá fáze El Niño s opačnými vzorci počasí oproti fázi La Niña.[7]
Dopady
[editovat | editovat zdroj]La Niña významně ovlivňuje globální meteorologické jevy, jejichž jednotlivé důsledky se na různých místech planety odlišují a ačkoliv klimatický cyklus ENSO probíhá nezávisle na klimatické změně a byl přítomný i před počátkem průmyslové revoluce, tak klimatická změna pravděpodobně zesiluje intenzitu dopadů cyklu v podobě extrémního počasí či může ovlivnit délku trvání jednotlivých fází cyklu. Vlivem probíhající klimatické změny tak narůstá vliv jednotlivých fází a zvyšuje se nestabilita klimatických systémů.[8]
Dle monitoringu cyklu ENSO v průběhu 20. století má La Niña největší dopady na území v okolí Tichého oceánu, naopak nejmenší dopady má na počasí v Evropě, severní Africe a Antarktidě. Jednotlivé dopady se navíc liší na základě období, přičemž vliv La Niña je intenzivnější od prosince do února. K nejsilněji ovlivněným regionům patří Austrálie, Oceánie, jihovýchodní Asie a tropický podnebný pás v Jižní Americe.[1] Během období od prosince do února u západní části Tichého oceánu dochází k vyšším úhrnům dešťových srážek, což obvykle vede k prudkým monzunovým dešťům a následně povodním. V tropické části Jižní Ameriky bývají zaznamenány podprůměrné teploty a spolu s četnějšími srážkami, což prospívá tropickým deštným lesům. V Severní Americe pak vlivem La Niña na severu dochází k ochlazení a významným úhrnům srážek často v podobě sněhu a na jihu k oteplení a úbytku srážek. O něco méně je rovněž ovlivněno počasí i v Africe, kde ve východní části nastává období sucha na rozdíl od jižní části, kde dochází k pravidelným dešťovým srážkám.[9] Z ekonomického pohled má La Niña negativní dopad na území s mírným sušším klimatem, kde kvůli jejímu působení došlo k nadprůměrnému úhrnu srážek, což vedlo k znehodnocení zemědělské produkce a ekonomickým ztrátám.[10]
V opačné fázi roku se v průběhu června až srpna dopady La Niña mírně odlišují. V Austrálii, jihovýchodní Asii a jižní Indii nadále převládají vyšší úhrny srážek, často v podobě letních monzunových dešťů. Na západě Jižní Ameriky v té době nastává sušší období, což má vliv na stav tamní vegetace i rybolov, přičemž tento jev byl zaznamenán již před staletími.[5] Na východě Jižní Ameriky je naopak zachováno vlhčí podnebí. Pro jih Severní Ameriky jsou během tamního letního období za přítomnosti La Niña typické vyšší teploty a redukce srážek, což ovšem může být narušeno obvyklými hurikány vytvořenými nad Tichým oceánem. V Africe pak je vliv La Niña znatelný především v oblasti Sahelu, kde bývají vydatné srážky.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 MCPHADEN, Michael J.; ZEBIAK, Stephen E.; GLANTZ, Michael H. ENSO as an Integrating Concept in Earth Science. Science. 2006-12-15, roč. 314, čís. 5806, s. 1740–1745. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-06. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.1132588. (EN)
- ↑ MARTICHOUX, Alix. Where do El Niño and La Niña get their names?. The Hill [online]. Nexstar Media Inc., 2023-04-23 [cit. 2026-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ El Niño and La Niña: Frequently asked questions. Národní úřad pro oceán a atmosféru [online]. 2016-01-18 [cit. 2026-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ El Nino and La Niña: Causes and Global Consequences ˜ [PDF online]. [cit. 2026-08-25]. S. 14. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 GARCIA-HERRERA, R.; BARRIOPEDRO, D.; HERNÁNDEZ, E. A Chronology of El Niño Events from Primary Documentary Sources in Northern Peru*. Journal of Climate. 2008-05-01, roč. 21, čís. 9, s. 1948–1962. Dostupné online [cit. 2026-02-03]. ISSN 1520-0442. doi:10.1175/2007JCLI1830.1. (anglicky)
- ↑ LAU, K.-M.; YANG, S. TROPICAL METEOROLOGY & CLIMATE | Walker Circulation. [s.l.]: Elsevier, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-12-382225-3. doi:10.1016/B978-0-12-382225-3.00450-3.. S. 177–181. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-382225-3.00450-3.
- ↑ CUSHMAN-ROISIN, Benoit; BECKERS, Jean-Marie. Equatorial Dynamics. Svazek 101. [s.l.]: Elsevier, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-12-088759-0. doi:10.1016/B978-0-12-088759-0.00021-3. S. 701–724. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-088759-0.00021-3.
- ↑ DUFRÉNOT, Gilles; GINN, William; POURROY, Marc. Climate change impacts on commodity price stability through changing ENSO patterns. World Development. 2026-01-01, roč. 197, s. 107165. Dostupné online [cit. 2026-02-11]. ISSN 0305-750X. doi:10.1016/j.worlddev.2025.107165.
- 1 2 MCGREGOR, Glenn R.; EBI, Kristie. El Niño Southern Oscillation (ENSO) and Health: An Overview for Climate and Health Researchers. Atmosphere. 2018-07-19, roč. 9, čís. 7, s. 282. Dostupné online [cit. 2026-02-12]. ISSN 2073-4433. doi:10.3390/atmos9070282. (anglicky)
- ↑ GENEROSO, Rémi; COUHARDE, Cécile; DAMETTE, Olivier. The Growth Effects of El Niño and La Niña: Local Weather Conditions Matter. Annals of Economics and Statistics. 2020, čís. 140, s. 83–126. Dostupné online [cit. 2026-02-12]. ISSN 2115-4430. doi:10.15609/annaeconstat2009.140.0083.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu La Niña na Wikimedia Commons
