Julien Green
| Julien Green | |
|---|---|
Julien Green (1933) | |
| Rodné jméno | Julian Hartridge Green |
| Narození | 6. září 1900 17. pařížský obvod |
| Úmrtí | 13. srpna 1998 (ve věku 97 let) 7. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Rakousko |
| Pseudonym | David Irland |
| Povolání | spisovatel, životopisec, autor autobiografie a dramatik |
| Stát | Spojené státy americké |
| Alma mater | Virginská univerzita |
| Významná díla | The Distant Lands To Leave Before Dawn Mont-Cinère Leviathan Adrienne Mesurat … více na Wikidatech |
| Ocenění | cena Lady Northcliffové (1928) Cena Paula Flata (1928) Harper Prize (1929) Literarní cena prince Petra Monackého (1951) Velká národní cena za literaturu (1966) … více na Wikidatech |
| Partner(ka) | Robert de Saint Jean |
| Rodiče | Edward Moon Green a Mary Adelaide Hartridge |
| Příbuzní | Anne Green (sestra) Éric Jourdan (adoptovaný syn) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julien Green (6. září 1900, Paříž – 13. srpen 1998, Paříž) byl americko-francouzský spisovatel proslulý svými psychologickými romány. Ceněno je též osmnáct svazků jeho deníků a úvah. Psal je od roku 1926 až do smrti.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Francii americkým rodičům: otec Edward Moon Green pocházel z byl obchodním agentem v Paříži a pocházel z Virginie na americkém Jihu, matka Mary Adelaide Hartridge byla dcerou amerického senátora Juliena Hartridge z Georgie. Matka zemřela v jeho 14 letech, když mu bylo 16 let, přestoupil po vzoru svého otce a sester na katolickou víru. Svou konverzi popsal v autobiografii Ce qu'il faut d'amour à l'homme. Ve Francii prožil většinu života, sžil se s francouzským kulturním prostředím a svá díla psal ve francouzštině. Přesto si až do smrti ponechal americké občanství, pod vlivem své matky se označoval za Jižana a hlásil se k odkazu jižanské Konfederace.[2]
Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Rozhodoval se pro kariéru malíře, teprve po návratu do Francie a po vydání svého prvního románu roku 1922 se definitivně rozhodl pro dráhu literáta a spřátelil se s pařížskými spisovateli, jimiž byli zejména Jacques Maritain a jeho žena Raïssa, François Mauriac, André Gide, Jean Cocteau, ale také Jean Desbordes či Gabriel Marcelfranco. Od roku 1924 se přátelil s žurnalistou a spisovatelem Roberten de Saint Jean, s nímž pak žil.
Za druhé světové války, hned po obsazení Francie nacisty v řervenci roku 1940 se Green vrátil do USA. V roce 1942 narukoval do americké armády, s níž se dostal do Evropy a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, také z předválečného amerického jihu, dále eseje, šest divadelních her a deset svazků velmi ceněných deníků. Psal do časopisu Journal, pracoval také pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky.
Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v deseti svazcích.
Pocházel z episkopalistické rodiny, ale roku 1916 konvertoval ke katolictví. Později se vrátil k protestantství, ale roku 1939 znovu přestoupil na katolictví. Celý život vnitřně bojoval se svou homosexualitou. Kvůli své náboženské víře se nakonec rozhodl pro celibát.
Zemřel ve svátek Nanebevzetí Panny Marie v Paříži, na vlastní přání však byl pohřben v jedné kapli kostela sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, v níž stojí socha Panny Marie, kterou uctíval. Pohřeb obstaral jeho adoptivní syn Jean-Eric Green (1930-2015), který je pohřben v téže hrobce. [3]
Z díla
[editovat | editovat zdroj]- Mont-Cinère (1926)
- Adrienne Mesurat (1927)
- Frère François (1928)
- Léviathan (1929)
- Le visionnaire (1934)
- Épaves (1938)
- Si j’étais vous (1947; Kdybych byl ty)
- Moira (1950)
- Demain n’existe pas.
- Chaque homme dans sa nuit (1960; Každý ve své noci)
- L’Autre (1971; Ten druhý)
- Les pays lointains (1987; Daleké země)
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Adriena Mesuratová. Bratislava: Slovenský spisovatel 1975
- Bratr František. Překlad Anděla Janoušková. Brno: Cesta 1992, 2003; ISBN 978-80-7295-325-7
- Každý ve své noci. Překlad František X. Halas a Dagmar Halasová. Praha: Mladá fronta 1970
- Leviatan. Bratislava: Tatran 1972
- Mont-Cinere. Překlad František X. Halas a Dagmar Halasová. Praha: Odeon 1988
- Varuna (tři novely: Hoël, Helena, Jana). Překlad František X. Halas a Dagmar Halasová. Praha: Vyšehrad 1970
- Vzdušné zámky. Překlad Marie Janů. Praha: Odeon 1976
- Vzpoura Adrieny Mesuratové. Překlad Václav Renč. Praha: Melantrich 1932
- Zítřek se nekoná. Památce Louise Jouveta. (Divadelní hra). Překlad Kateřina Lukešová. Praha: Dilia 1994
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Julien Green | American writer | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Julien Green [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Obituary: Julien Green. The Independent [online]. 1998-08-18 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julien Green na Wikimedia Commons
| 22. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: François Mauriac |
1971–1998 Julien Green |
Nástupce: René de Obaldia |