Jacques Roumain
| Jacques Roumain | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. června 1907 Port-au-Prince |
| Úmrtí | 18. srpna 1944 (ve věku 37 let) Port-au-Prince |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář a politik |
| Stát | Haiti |
| Alma mater | Spolková vysoká technická škola v Curychu (do 1926) Institution Saint-Louis de Gonzague |
| Významná díla | Gouverneurs de la Rosée est un roman paysans |
| Politická příslušnost | Haitian Communist Party |
| Příbuzní | Tancrède Auguste (děd)[1] Fernand Hibbert (tchán)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jacques Roumain Encarnación (4. června 1907 Port-au-Prince – 18. srpna 1944 tamtéž) byl haitský spisovatel, překladatel, novinář a politik. Jeho tvorba a postoje byly ovlivněny marxismem a koncepcí négritude.[2]
Pocházel ze zámožné statkářské rodiny patřící k mulatské elitě, jeho dědeček Tancrède Auguste byl haitským prezidentem. Navštěvoval církevní školu v Port-au-Prince a pak cestoval po Evropě. Ve Španělsku začal studovat agronomii, avšak převážil u něj zájem o sport a zejména koridu, takže školu opustil. Na Haiti se vrátil v roce 1927 a založil spolu s Carlem Brouardem literární a společenský časopis La Revue Indigène. Aktivně vystupoval proti americké okupaci Haiti a proti sociální a rasové nespravedlnosti v zemi, byl zatčen za podněcování stávky v American Sugar Refining Company. V roce 1934 založil Haitskou komunistickou stranu. Prezident Sténio Vincent stranu zakázal, Roumaina nechal uvěznit a v roce 1936 ho vypověděl ze země.[3]
V Paříži byl Jacques Roumain asistentem Paula Riveta a přispíval do levicového časopisu Les Volontaires. Po vypuknutí druhé světové války odešel s manželkou a synem do USA, kde studoval etnografii na Kolumbijské univerzitě. Spřátelil se s Langstonem Hughesem, který jeho texty překládal do angličtiny. Pobýval také na Kubě, kde se seznámil s Nicolásem Guillénem. Po odstoupení prezidenta Vincenta v roce 1941 se Roumain znovu usadil na Haiti a pracoval v etnografickém ústavu, kde organizoval archeologický průzkum předkolumbovského osídlení. Nová vláda ho pak jmenovala haitským chargé d’affaires v Mexiku, avšak funkce se brzy vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví a vrátil se do Port-au-Prince, kde zemřel ve 37 letech.[4]
Napsal romány Les Fantoches a La Montagne ensorcelée, básnickou sbírku Bois D'ébène a historickou práci L'outillage lithique des Ciboney d'Haïti. Jeho nejvýznamnějším dílem je posmrtně vydaný román Gouverneurs de la rosée, v němž líčí život na haitské vesnici sužované suchem a propaguje kolektivní hospodaření. Česky vyšel v roce 1950 v překladu Miroslava Vlčka pod názvem Vládcové vláhy. Knihu zfilmoval v roce 1964 kubánský režisér Tomás Gutiérrez Alea.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Île en île. 1998. Dostupné online. [cit. 2021-01-17].
- ↑ Le Marxisme haïtien [online]. Les éditions Delga [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Jacques Roumain [online]. Babelio [cit. 2025-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2025-05-17. (francouzsky)
- ↑ Jacques Roumain, 1907-1944 Écrivain haïtien et homme politique communiste [online]. Université du Québec à Chicoutimi [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Cumbite [online]. Allociné [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques Roumain na Wikimedia Commons
- Encyclopedia.org
- Blackpast.org
