Ilse Weberová
| Ilse Weberová | |
|---|---|
.jpg) Ilse Weberová | |
| Rodné jméno | Ilse Herlinger |
| Narození | 11. ledna 1903 Vítkovice (Ostrava),  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. října 1944 (ve věku 41 let) koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau  Německá říše |
| Místo pohřbení | Koncentrační tábor Osvětim |
| Povolání | spisovatelka, hudební skladatelka, autorka dětské literatury, básnířka a prozaička |
| Stát | Rakousko-Uhersko a Československo |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ilse Weberová rozená Herlingerová (11. ledna 1903 Vítkovice (Ostrava) – 6. října 1944 Auschwitz-Birkenau)[1] byla židovská básnířka a spisovatelka knížek pro děti. Rovněž skládala písně a vyučovala hře na mandolínu. V koncentračním táboře Terezín pracovala jako dětská sestra. Dobrovolně nastoupila do transportu do Auschwitz-Birkenau, kde zahynula spolu se svým mladším synem Tomášem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v roce 1903 ve Vítkovicích jako Ilse Herlinger. Měla pět sourozenců. Z otcova prvního manželství sestry Hertu (1898 - 1920)[2] a Bettinu – "Mutzi" (nar. 1891) a bratra Erwina (nar. 1895). Dále měla vlastní bratry Ernsta (Arnošta, nar. 1900) a Oscara (Oskara, nar. 1907). Po sňatku s Willim Weberem v roce 1930 se usadili se v Praze.
Po okupaci Československa se manželům Weberovým podařilo odeslat jejich staršího syna Hanuše přes Velkou Británii do Švédska v rámci akce Refugee Children Movement, kterou v Praze organizoval Nicholas Winton. Hanuš pak žil u matky Ilsiny přítelkyně Lilian, Gertrudy von Löwenadler ve Švédsku.
Ilse, Willi a jejich mladší syn Tomáš nastoupili v únoru 1942 do koncentračního tábora Terezín. Přijeli transportem W dne 8. února 1942 [3]. Zde Ilse pracovala jako sestra na dětské ošetřovně. Složila na 60 básní a písní [4]. Její ukolébavka Wiegala a písně Ich wandre durch Theresienstadt (Procházím se Terezínem) nebo Und der Regen rinnt (A déšť padá) jsou svědectvím o této době.
V říjnu 1944 byl její manžel povolán do transportu En do Auschwitz-Birkenau dne 4. října 1944 [3]. Ilse se svým synem Tomášem nastoupili dobrovolně do stejného transportu a zahynuli v den příjezdu v plynové komoře spolu s dalšími terezínskými dětmi. Před odjezdem do Osvětimi ukryl Ilsin manžel Willi rukopisy a notové záznamy své ženy v kůlně v Terezíně. Po válce se mu podařilo texty znovu najít a zachránit.
Díky shodě náhod se zachovaly dopisy Ilse Weberové z let 1933-1944, které psala své přítelkyni Lilian von Löwenadler, dceři švédského diplomata.[5]
O několik let později, 15. dubna 2018, zpívala jedna z jejích pacientek z Terezína, Aviva Bar-On, bez písemné stopy a pouze z paměti, jednu z písní Ilse Weberové během koncertu v Jeruzalémě. Celá akce byla poctou obětem nacistických koncentračních táborů, kteří skládali hudbu.[6]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ilse Herlinger byla vášnivou čtenářkou, četla i měsíčník pro dívky Das Kränzchen (Věneček). Do redakce měsíčníku poslala ve svých třinácti letech svůj první příspěvek časopis jej otiskl.[5]
Příspěvky Ilse Herlinger začal tisknout i regionální německý deník Ostrauer Tagblatt nebo Ostrauer Zeitung.[7] Psala německy básně, pohádky a divadelní scénky pro děti. Při svém pobytu v Praze spolupracovala s Československým rozhlasem, který od 25. října 1925 přistoupil k pravidelnému vysílání pro československé občany německé národnosti.[8] Program tzv. "německého rozhlasu" tvořily především přednášky, recitace v podání herců německého zemského divadla, četby z děl německých autorů i českých prací přeložených do němčiny.[9][10]
Od 31. března 1944 byla její díla zařazena na „Liste des schädlichen und unerwünschten Schrifttums im Protektorat Böhmen und Mähren" (Seznam škodlivé a nežádoucí literatury v Protektorátu Čechy a Morava)[11]
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- Ilse Herlinger: Märchen (Pohádky), Dr. R. Färber : Moravská Ostrava, 1928
- Ilse Herlinger: Die Geschichten um Mendel Rosenbusch. Erzählungen für jüdische Kinder, Dr. R. Färber : Moravská Ostrava, 1929,
- nové vydání v angličtině: Mendel Rosenbusch, New York : Herodias, 2001, ISBN 978-1-928746-19-5
- Das Trittrollerwettrennen und andere Erzählungen (vydáno 1927-1930)
- In deinen Mauern wohnt das Leid, básně z koncentračního tábora Terezín, Gerlingen : Bleicher 1991, ISBN 978-3-88350-718-7
Známé písně
[editovat | editovat zdroj]- Ich wandre durch Theresienstadt (Procházím se Terezínem)
- Ade, Kamerad! (Sbohem příteli!)
- Und der Regen rinnt (A déšť padá)
- Wiegala (Ukolébavka)
Nahrávky
[editovat | editovat zdroj]- Anne Sofie von Otter a další interpreti: Terezín / Theresienstadt, Deutsche Grammophon, 2007
- KZ MUSIK – encyclopedia of music composed in concentracion camps 1933-1945, CD 2, 2008, ISBN 978-3-86735-469-1
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Nedokončené verše, vydáno kolem roku 2009.
- Kdy skončí naše utrpení: dopisy (1933-1944) a básně z Terezína, Praha: Academia 2012, přeložila Zlata Kufnerová.
- Dobrodinec Báruch: židovské pohádky, Praha: Verzone 2015, vybrala a přeložila Zlata Kufnerová.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční index narozených. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Ostrauer Zeitung: Tagblatt. 1920-08-28, roč. 31, čís. 96, s. 6. Dostupné online.
- 1 2 In: Miroslav Kárný a kolektiv. Terezínská pamětní kniha : židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941-1945. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 80-7023-225-0.
- ↑ České překlady některých jejích textů obsahuje publikace: VRKOČOVÁ, Ludmila. Hudba terezínského ghetta. Praha: Jazzová sekce, 1981.
- 1 2 PROŠKOVÁ, Denisa. Příběh spisovatelky z Vítkovic, která terezínské děti neopustila ani na cestě do plynové komory. Deník N [online]. 2026-05-15 [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
- ↑ MEAGAN, Flynn. How thousands of songs composed in concentration camps are finding new life. The Washington Post. 2018-04-17. Dostupné online [cit. 2020-12-03]. (anglicky)
- ↑ HERLINGER, Ilse. Puppe Lore Glück und Ende. Ostrauer Zeitung: Tagblatt. 1923-08-11, roč. 34, čís. 182, s. 5. Dostupné online.
- ↑ https://www.mujrozhlas.cz/dejiny-do-usi/1925-vysilani-v-nemcine
- ↑ Hier deutsche Sendung M. Ostrau. Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren. 1935-02-24, roč. 2, čís. 47, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Radio - Wochenprogramm: Donnerstag, Mähr. Ostrau. Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt. 1935-09-08, roč. 70, čís. 210, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Liste des schädlichen und unerwünschten Schrifttums im Protektorat Böhmen und Mähren: (Stand vom 31. März 1944). Praha: Ministerium für Volksaufklärung, 1944. 225 s. S. 81.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Wann wohl das Leid ein Ende hat : Briefe und Gedichte aus Theresienstadt, Carl Hanser Verlag, Mnichov 2008, ISBN 3-446-23050-5
- Lexikon německo-moravských autorů[1]
- WEBEROVÁ, Ilse. Kdy skončí naše utrpení : dopisy (1933–1944) a básně z Terezína. Příprava vydání Ulrike Migdal; překlad Zlata Kufnerová. Praha: Academia, 2012. 377 s. (Paměť; sv. 42). ISBN 978-80-200-2055-0.
- Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích[2]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilse Weber na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ilse Weberová
- Ilse Weberová na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
- medailon na stránkách města Vítkovic Archivováno 4. 5. 2009 na Wayback Machine.
- (německy) Ilse Weber – Wann wohl das Leid ein Ende hat
- ↑ FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ, Ingeborg. Lexikon deutschmährischer Autoren. 1. vyd. Olomouc: , 2002, s. [615]. ISBN . Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:740eda50-d4bf-11e4-a19f-001018b5eb5c. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 666 s. ISBN 80-244-0477-X. S. 615.
- ↑ VÁCLAVEK, Ludvík. Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1991. 225 s. ISBN 80-7067-264-1. S. 126.
