Abelisaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 80 miliony let | |
|---|---|
Rekonstrukce vzhledu abelisaura | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Teropodi (Theropoda) |
| Infrařád | Ceratosauria |
| Nadčeleď | Abelisauroidea |
| Čeleď | Abelisauridae |
| Rod | Abelisaurus Bonaparte, 1984[1] |
| Typový druh | |
| Abelisaurus comahuensis Bonaparte, 1984 | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abelisaurus („Abelův ještěr“) byl rod velkého masožravého dinosaura (teropoda) z čeledi Abelisauridae (které dal jméno) a kladů Brachyrostra a Furileusauria.[2] Známý je jen z jedné téměř kompletní lebky dlouhé přibližně 85 cm.[3] Žil v období svrchní křídy (raný věk kampán, přibližně před 83 až 80 milióny let) na území dnešní Argentiny.[4] Dalším známým abelisauridem je později žijící Carnotaurus, který byl rovněž objeven v Argentině a jehož neúplný nález byl hlášen z roku 1988 i z Francie (jedná se však patrně o jiný rod).[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Abelisaurus je jedním z mnoha dinosaurů, jejichž fosilní pozůstatky byly objeveny v Patagonii (geologické souvrství Anacleto v provincii Río Negro). Patřil nejspíš k dominantním masožravcům svých ekosystémů. Měl charakteristicky vysokou lebku a velmi krátké přední končetiny. Nohy byly silné, uzpůsobené k rychlému běhu. Při délce kolem 9 až 11 metrů[6] dosahoval hmotnosti asi 2000 až 3000 kilogramů.[7] Pozdější oshady jsou však umírněnější a udávají délku asi 7 až 8 metrů a hmotnost mezi 1 a 2 tunami.
Největší dosud známou fosilní stopou teropodního dinosaura je exemplář dlouhý 115 cm, objevený roku 2016 na území Bolívie. Původce obří stopy patřil pravděpodobně mezi abelisauridní teropody a žil v době před 80 až 78 miliony let. Jeho délka mohla přesahovat 12 metrů a podle mínění některých paleontologů mohl být původcem stopy právě obří exemplář druhu Abelisaurus comahuensis.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Bonaparte, J. F. (1984). I dinosauri dell’Argentina. Sulle Orme dei Dinosauri, 125-143.
- ↑ Carrano, M. T.; Sampson, S. D. (2008). The phylogeny of Ceratosauria (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 6 (2): 183-236.
- ↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_a/abelisaurus.php
- ↑ https://www.nhm.ac.uk/discover/dino-directory/abelisaurus.html
- ↑ http://www.dinochecker.com/dinosaurs/ABELISAURUS
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 79 (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší známá stopa dravého dinosaura. OSEL.cz [online]. 24. září 2020. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bonaparte, J. F. & Novas, F. E. (1985). [Abelisaurus comahuensis, n.g., n.sp., Carnosauria of the Late Cretaceous of Patagonia.] Ameghiniana. 21: 259-265.
- Tykoski, R. S.; Rowe, T. (2004). Ceratosauria. In: Weishampel, D.B., Dodson, P., & Osmolska, H. (Eds.) The Dinosauria (2nd edition). Berkeley: University of California Press. Pp. 47-70.
- Sereno, P. C.; Wilson, J. A.; Conrad, J. L. (2004). New dinosaurs link southern landmasses in the Mid-Cretaceous. Proceedings of the Royal Society of London: Biological Sciences. 271: 1325-1330.
- Sampson, S. D.; et al. (1998). Predatory dinosaur remains from Madagascar: implications for the Cretaceous biogeography of Gondwana. Science. 280: 1048-1051.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- SOCHA, Vladimír. Abelisaurus slaví čtyřicet. OSEL.cz [online]. 25. listopad 2025. Dostupné online. (česky)
Galerie Abelisaurus na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abelisaurus na Wikimedia Commons
